S p j e v u l e n k y

... keď já puójděm pres ty hory, jako volať mám...

ke čtení

Nejenom o Máji.

Devět set veršů, čtyři tisíce dvě stě osmdesát slov...

... Praha 1987 - Březová 2009.

  "Žijeme v době, kterou dělí necelá dvě desetiletí od roku 2000, od třetího tisíciletí. Létáme na Měsíc, kosmické sondy vysíláme k jiným planetám, za pomoci počítačů se stále úspěšněji překládá z jazyka do jazyka, pronikli jsme do nitra hmoty, nalezli jsme bohužel už i dostatečný nástroj, jak na Zemi život zničit a zlikvidovat. A v této situaci racionální vědy, v době vědeckotechnické revoluce, čteme zvláštní příběh o tom, jak na břehu jezera sedí dívka a netrpělivě očekává svého milého Viléma. Plavec dívce vysvětlí, že Vilém již nepřijde, zavraždil v pomstě vlastního nepoznaného otce a bude za tento čin popraven. Čteme se vzrušením báseň starou sto padesát let a nečteme ji z povinnosti, ale ze zájmu, protože nám něco dává a říká. Také bere klid, protože klade otázky a nutí k přemýšlení. Proč čteme těch téměř 900 veršů, utkaných ze 4280 slov?..."


Pavel Vašák (Praha 1987)  
Žádné komentáře